Výstava “Best of canvas 01” je jedinečnou skupinovou výstavou nejvýznamnějších českých malířů současnosti.
Koncept napnutého plátna na čtyřech dřevěných lištách, které je zavěšené na zdi v úrovni očí … vždy byl, je a bude nejdůležitějším východiskem pro všechny malíře. Malba je v rámci tohoto konceptu svobodná a pro samotné umělce pozitivně konfrontační. Canvas je ideálním médiem pro malíře, je to královská disciplína. Nemá a nikdy nebude mít ve výtvarném umění konkurenci, a to především vzhledem k historii výtvarného umění. Koncept napnutého plátna souvisí také s konceptem jednoho jediného reálného originálu (produktu). Plátno je jako nástroj a obraz se musí naladit tak, aby zahrál. Každý z umělců výstavy hraje v jiné tónině, ale to, co je spojuje, je právě napnuté plátno.
Osobností na české výtvarné scéně je mnoho, ale jen o několika z nich lze říci, že obstojí v kontextu světového umění i na mezinárodním trhu. Když jsem přemýšlel o výběru umělců pro tuto výstavu, v první řadě jsem chtěl udržet zaměření Kalina Gallery na střední a starší generaci. Čili pokud má být teze „best of canvas“ pravdivá, tak musejí být vystavená díla prověřená časem i trhem.
Pro některé diváky může vyvstat otázka, proč jsou na výstavě zastoupeni pouze muži? Ano, výstava může z tohoto důvodu působit trochu kontroverzně. Ale je nutné upozornit na to, že „best of canvas“ je dlouhodobým konceptem a příští ročník bude věnován zase výhradně ženám-umělkyním.
Moje touha udělat výstavu současné české malby bez ohledu na to, zda se vybraní autoři k sobě hodí nebo ne, se nedá úplně naplnit pouze jednou výstavou. Proto celý cyklus otevíráme číslem 01 a v budoucnu se s tímto tématem ještě určitě budeme setkávat. Jediným limitujícím faktorem výběru je canvas, to jest plátno, natažené na rámu, pověšené na stěně.
Je jisté, že doba – 70. léta 20. století – kdy se říkalo „být hloupý jako malíř“, už dávno skončila. Když v roce 1972 proběhla v německém Kasselu výstava Dokumenta 5 s názvem Befragung der Realität – Bildwelten heute (Zpochybňování reality – Vizuální světy dnes), šlo vlastně o zpochybnění klasického obrazu na plátně. Koncept canvas musel projít stavem nula. A tady začíná příběh postmoderny a autorů této výstavy.
Canvas zůstal v reálném světě na zdech galerií, muzeí a bytů a je hlavním produktem trhu s uměním. Každý obraz na výstavě je jedinečná realita, vizuální frekvence. Frekvence je naladěna podle autora a canvas je pro něho výzvou, pro kterou stojí za to tvořit.
Vilém Kabzan, kurátor výstavy
Výstava je prodejní
Vstup volný
Nahlédnutí do výstavy:
